Keltské jazyky, které se vyvinuly z protokeltštiny, představují starobylou větev indoevropské jazykové rodiny. V 1. tisíciletí př. n. l., zejména pak v halštatském a laténském období, jimi mluvilo obyvatelstvo velké části západní, střední i jihovýchodní Evropy a Malé Asie.
Lusitánština je keltštině velmi blízká a je doložena několika krátkými nápisy z Portugalska a z Extremadury.
Leponština - jazyk, který se našel na nápisech v italských Alpách a centrálním Švýcarsku.
Zatím nevyjasněný jazyk patřící do skupiny keltských jazyků (zatím se odborná veřejnost neshodla...)
Pojem galština se převzat od Řeků a Římanů. Označuje jazyk starověkých Keltů severně a jižně od Alp.
Vývoj keltských jazyků je velmi složitou otázkou, která se vědecky řeší několik století... Keltské jazyky, které se vyvinuly z protokeltštiny, představují starobylou větev indoevropské jazykové rodiny. V 1. tisíciletí př. n. l., zejména pak v halštatském a laténském období, jimi mluvilo obyvatelstvo velké části západní, střední i jihovýchodní Evropy a Malé Asie.