Keltský kmen Helvétiové - Helvétové - Helvetii se nacházel v oblasti dnešního Švýcarska.
Přibližně ve 4. století př. n. l. osídlil území dnešního západního Švýcarska - území od dnešního Eppenbergu přes Bern po Bois de Chátel. Území, které obývali, získalo název Helvetia. Kmen je spojován se sídly oppidum Berne 
, Oppidum Jensberg , Oppidum Mont Vully , oppidum Altenburg-Rheinau (D-CH) ,
První zmínku o Helvetiích našel Řek Poseidonios (kolem 135-50 př. n. l., uvádí Strabo, VII, 2, 2). Podle Caesara („De bello gallico“, I, 2) byla jejich sídelní oblast ohraničena z jedné strany Rýnem, z druhé Jurou a ze třetí strany Ženevským jezerem a Rhonou (stav k jaru roku 58 př. Kr.).
Keltské kmeny Helvetů, Rauričanů, Bójů, Latobrigianů a Tulingerů z oblasti Švýcarska se účastnili bitvy u Bibracte v roce 58. př. n. l., která skončila jejich porážkou a zřejmě jejich návratem.
Na území Etrusků v lokalitě Mantua (I) - byl nalezen nápis Eluveitie spojovaný s kmen Helvétiové.
Literatura:
Gilbert Kaenel: "Helvetier", in: Historisches Lexikon der Schweiz (HLS), Version vom 08.04.2008, übersetzt aus dem Französischen. Online: https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/008017/2008-04-08/, konsultiert am 23.10.2022.